Ústavní soud: Daňové kontroly bez ohlášení nejsou protiprávní

21. 11. 2011

Podle nového plenárního stanoviska Ústavního soudu není nahodilá kontrola sama o sobě protiprávní. Počet prováděných kontrol finančními úřady v poslední době klesá, roste ale výše odhalených daňových nedoplatků. Loni úřady provedly zhruba 70 tisíc kontrol a doměřily při nich 8,3 miliardy korun.

Nečekaná návštěva pracovníků finančního úřadu u podnikatele z Jablonce nad Nisou, při níž byl zjištěn daňový nedoplatek 13 tisíc korun, spustila vleklý spor o legitimnost namátkových kontrol. Nález Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2008 totiž označil neohlášenou kontrolu za nezákonnou.

Místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová tehdy prohlásila, že daňová kontrola představuje obrovský zásah do práv člověka i firmy.

Ústavní soud trval na tom, že k zákonnosti daňové kontroly je nutné, aby její potřeba byla odůvodněna konkrétními pochybnostmi či podezřením z krácení daní. Důvodem pro kontrolu podle rozhodnutí soudu z roku 2008 není obecně formulovaný zájem státu na jejich výběru.

Nyní však Ústavní soud své rozhodnutí změnil. Podle nového plenárního stanoviska ze středy 9. listopadu není nahodilá kontrola sama o sobě protiprávní. Finanční úřady tak mohou neohlášené kontroly provádět, musí ale postupovat přiměřeně a respektovat "informační autonomii" plátců daně. Nemohou tedy požadovat informace, které nejsou pro průběh kontroly nezbytně nutné.

"Rozhodnutí soudu není nic překvapivého. Překvapivý byl spíše původní nález. Namátkové kontroly probíhaly běžně téměř dvacet let až do roku 2008, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Spor o provádění namátkových kontrol byl spíše pokusem soukromého subjektu, jak se kontrole vyhnout," říká Peter Chrenko, vedoucí partner pro oblast podpory při řešení daňových sporů, správu daní a daňovou politiku společnosti PricewaterhouseCoopers.

Kontrol ubývá, nedoplatků přibývá

Počet prováděných kontrol v poslední době klesá, roste ale výše odhalených daňových nedoplatků. Loni finanční úřady podle Generálního finančního ředitelství provedly zhruba 70 tisíc kontrol a doměřily při nich 8,3 miliardy korun.

Podle generálního ředitele daňové správy Jana Knížka nález Ústavního soudu z roku 2008 především zvýšil administrativní zátěž úředníků. Nyní bude jejich procesní pozice příznivější. Knížek však uklidňuje, že daňový řád platný od začátku tohoto roku velmi přísně upravuje postupy úředníků.

Podnikatelé se tak podle něj nemusejí obávat nadměrného obtěžování. Na druhou stranu se prý musí smířit s tím, že působí na území České republiky a mohou být podrobeni berní kontrole, i když se zrovna neúčastní daňových úniků, ani z nich nejsou podezřelí.

Knížek poukazuje na to, že prvek nejistoty je součástí prevence daňové kriminality. Přiznává, že finanční kontrola je silný institut a úředníci jsou oprávněni požadovat v průběhu kontroly mnoho podkladů potřebných k jejímu provedení. Pokud je to nutné, mohou vyžadovat i umožnění vstupu do bytu, nachází-li se tam například provozovna. Vysvětluje ale, že úředníci mají zároveň povinnost mlčenlivosti.

"V současné době se vedou diskuse o tom, komu by měly finanční úřady sdělovat získané informace. My se však jejich zpřístupňování usilovně bráníme. Důvěra daňových subjektů je pro nás velmi důležitá, protože přímo ovlivňuje průběh spolupráce," popisuje Knížek.

"Výběr kontrolovaných subjektů bude vycházet spíše z rizikové analýzy, tedy ze stanovení oblastí, v nichž je možnost daňových úniků vyšší. To je například obchod s pohonnými hmotami," říká Chrenko.

Práva a povinnosti

Kontrolovaný při daňové kontrole může:

být přítomen jednání se svými zaměstnanci
předkládat důkazní prostředky nebo navrhovat jejich provedení vyvracet pochybnosti vyjádřené správcem daně
být přítomen výslechu znalce nebo výslechu svědka a klást jim otázky
nahlížet do svého spisu
podávat stížnost proti nevhodnému chování úřední osoby

Kontrolovaný při daňové kontrole musí: