Nejrychleji roste high-tech průmysl

V průmyslu se loni nejvíce dařilo firmám, které podnikají v technologicky nejnáročnějších oborech. Jejich tržby vzrostly o pětinu. Produkce zpracovatelského průmyslu se zvýšila o deset procent, hlavní zásluhu na tom stále má středně technologicky náročná výroba, hlavně automobilový průmysl, strojírenství a produkce elektrických zařízení, vyplynulo z analýzy vývoje ekonomiky, kterou právě dokončilo ministerstvo průmyslu.

„Hospodářský vývoj loni zaznamenal jasné zotavení. Světová ekonomika se vrátila k růstu, což pomohlo i nám. Výsledkem byl nárůst produkce zpracovatelského průmyslu a vyšší obrat zahraničního obchodu, které se přetavily v meziroční růst HDP o 2,2 procenta. Česko profitovalo hlavně z obnovení hospodářského růstu v EU, jejíž výkonnost meziročně posílila o 1,8 procenta,“ vysvětlil ministr Martin Kocourek a doplnil: „Letos odhadujeme růst HDP okolo dvou procent.“

K obdobným závěrům došla v pololetním výhledu i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. OECD nicméně české ekonomice předpovídá silnější růst, a to přes dvě procenta. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa ovšem varuje, že mezi závěry OECD je i upozornění, že hospodářská krize ještě nemusí být u konce. „Je proto nezbytné, abychom co nejrychleji položili základy budoucí konkurenceschopnosti České republiky,“ zdůraznil.

„Naše analýza vývoje ekonomiky za loňský rok přinesla i velmi pozitivní zprávu, že se obnovila tendence rychlejšího růstu produktivity práce než mezd,“ uvedl ministr Kocourek, zároveň ale dodal: „Nadále ovšem přetrvávají strukturální závislosti a vysoká citlivost na vývoji hospodářství několika klíčových partnerů.“

„Klíčové tak pro nás bylo, že se mezi nejrychleji rostoucí země zařadilo Německo. Z toho těžil především český průmysl, který v hojné míře využívá subdodávek německým firmám. Vysokou dynamiku ovšem výrazně ovlivnil efekt nízké srovnávací základny roku 2009. Její vliv ale postupně vyprchával a na konci roku produkce odpovídala zhruba úrovni druhého pololetí roku 2008,“ doplnil šéf odboru ekonomických analýz ministerstva Jaroslav Vomastek.

Hlavním zahraničním trhem pro české produkty zůstala i v roce 2010 Evropská unie. Do jejích členských zemí zamířilo bezmála 84 procent veškerého českého exportu. Vývoz z Česka loni vůbec poprvé překonal hranici 2,5 bilionu korun, a celkový přebytek obchodní bilance tak dosáhl 123 miliard, což je historicky druhý nejlepší výsledek. Více než polovinu celého českého exportu přitom tvoří vývoz strojů, v němž má hlavní podíl automobilový průmysl.

Analýza také potvrdila opožděný dopad hospodářské krize na české stavebnictví. To se loni meziročně propadlo o 7,8 procenta. Projevila se v něm úsporná opatření kabinetu i nižší poptávka domácností a firem.

Zdroj: Jana Křížová, Euro