Kouzlení se cly

Evropská unie zvýhodňuje obchod s řadou zemí. Jak se vyznat v komplikovaném systému preferencí?

Clo v mezistátním styku plní řadu různých funkcí: od fiskální přes ochranu vnitřního trhu až po funkci obchodně politickou. Jsou zajišťovány prostřednictvím různých nástrojů obchodní a celní politiky, kde významnou roli zastává i celně tarifní systém.

Přestože význam fiskální funkce, tedy příjmu z cel do státních rozpočtů, s rostoucí úrovní a vyspělostí ekonomiky klesá, což i v případě Evropské unie potvrzuje poměrně nízká úroveň dovozních cel, nesmí se při hledání rovnováhy a potřeb zapomínat ani na využívání dalších nástrojů včetně ostatních funkcí cla.

Z obchodně politického pohledu hraje v mezinárodním obchodu velký význam takzvaný preferenční systém. Ten v dané zemi či na daném území rozšiřuje obchodní možnosti při dovozu i vývozu zboží.

Značná část obchodu se tak uskutečňuje s využitím preferenčních celních sazeb, které znamenají významný přínos pro obchodní subjekty.

Preferenční partnerství

Evropská unie uplatňuje velmi rozsáhlý preferenční systém, počínaje jednostranně poskytovanými výhodami, např. preferenčními celními sazbami pro dovoz zboží z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí, přes dvoustranné či vícestranné smluvní akty v podobě dohod o volném obchodu zajišťující preferenční výhody pro dovozce i vývozce EU až po výhody vyplývající ze smluv o celní unii. Bezcelní zacházení, které se v jejich rámci uplatňuje, je pro nás jako člena evropské sedmadvacítky dnes již samozřejmostí.

Evropská unie zvýhodňuje prostřednictvím preferenčního systému značný počet zemí. Geograficky nejbližší státy Evropské unie jsou společně se zeměmi sedmadva-cítky zapojeny do systému kumulace Euromed. Konkrétně se jedná o země EFTA (Švýcarsko, Norsko, Island, Lichtenštejnsko), o Turecko a okolí Středozemního moře (Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Sýrie, Tunisko, Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy) a o Faerské ostrovy.

Systém Euromed znamená daleko větší možnosti nejen vývozní a dovozní, ale i výrobní a zpracovatelské. Za předpokladu splnění pravidel uvedených v příslušných smlouvách je totiž s jeho využitím snazší získat status původu vyráběných výrobků s následným výhodnějším celním zacházením v zemi dovozu.

Na podobném principu se předpokládá fungování systému mezi EU, Tureckem a balkánskými zeměmi (Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Srbsko). Do budoucna se počítá také s jejich propojením právě se zmíněným systémem Euromed. V tomto případě jde však spíše o dlouhodobý plán.

Kromě uvedených zemí lze v současné době využít i další preferenční dohody, které se týkají zemí, jejichž geografická vzdálenost od Evropské unie je větší. Jde například o Mexiko, Chile či Jihoafrickou republiku. Kompletní přehled včetně konkrétních podmínek pro využívání uvedených dohod z celního hlediska (pravidla původu zboží) je možné nalézt na internetových stránkách celní správy.

Evropská unie ovšem nepolevuje ve snahách získat další preferenční partnery a tím i výhody pro naše firmy a subjekty. Vedle uzavřené a poslední dobou často diskutované dohody s Jižní Koreou se dále jedná o dohodách typu oblasti volného obchodu např. s Indií, Singapurem, Ukrajinou, ale i se zeměmi Střední Ameriky, Andského společenství nebo s Kanadou.

Bariérová Evropa

Z pohledu ochrany vnitřního trhu stojí jistě za zmínku také naznačení určitých bariér, se kterými se mohou setkat obchodníci dovážející či vyvážející zboží do nebo z Evropské unie. I jejich výčet by byl obsáhlý, proto se zde omezíme jen na jejich obecné vymezení.

Tyto bariéry mohou mít formu nefiskálních opatření, a to v podobě zákazu dovozu nebo vývozu určitého zboží. Případně může export či import příslušného zboží podléhat určitým omezením většinou ve formě dovozních či vývozních licencí. Tato opatření je možné rozdělit do tří hlavních oblastí podle důvodů, proč je daná »bariéra« uplatňována:

1. oblast ochrany životního prostředí;
2. oblast ochrany spotřebitele;
3. oblast bezpečnostní.

Do oblasti ochrany životního prostředí patří mimo jiné ochrana ohrožených druhů fauny a flóry formou regulace mezinárodního obchodu s těmito druhy v rámci úmluvy CITES, dále pak například regulace obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu Země, omezení obchodu s odpady atd. Ve většině případů musí případný dovozce nebo vývozce požádat o vydání příslušné licence, kterou v České republice vydává v daných oblastech ministerstvo životního prostředí.

Oblast ochrany spotřebitele se dělí na dvě skupiny: potravinářské a nepotravinářské zboží. Při dovozu určitých potravin (například ovoce a zeleniny, suchých skořápkových plodů, rýže, různého koření – vždy ve vazbě na původ zboží) je nutné předložit různá osvědčení a certifikáty o zdravotní nezávadnosti, případně analytické zprávy. V určitých případech je potom možné se zbožím vstoupit do Evropské unie jen přes vymezená místa vstupu, případně je propustit do volného oběhu jen přes určitá místa dovozu.

U některých stanovených skupin nepotravinářského zboží (např. hračky, elektrická zařízení) je nutné, aby dovážené výrobky byly označeny značkou CE a doprovázely je příslušné dokumenty prokazující shodu výrobku s technickými normami Evropské unie.

Kontroly v této oblasti provádějí celní orgány ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí nebo Českou obchodní inspekcí.

Do oblasti bezpečnostní patří regulace obchodu s vojenským materiálem, zbraněmi, střelivem, případně rovněž s takzvaným zbožím dvojího užití, což je specifické civilní zboží, které může být využito (nebo spíše zneužito) k výrobě zbraní hromadného ničení.

Rovněž dovoz nebo vývoz tohoto zboží (u zboží dvojího užití pouze vývoz) podléhá licenčnímu řízení. V České republice tyto licence vydává Licenční správa ministerstva průmyslu a obchodu.

Zdroj: Martin Hanuš, Lubomír Doskočil, Logistika