EU omezí tvrzení o účincích funkčních potravin a doplňků stravy

Nové nařízení Evropské unie o obecných zdravotních tvrzeních se znatelně dotkne výrobců potravin a doplňků stravy i spotřebitelů.

Nová evropská legislativa vyžaduje posouzení opodstatnění všech tvrzení o výživě a zdraví. Znamená to, že veškeré informace na obalech potravin a doplňků stravy včetně sdělení o výrobcích – např. „vápník je dobrý pro kosti” na krabici mléka či „prospěšné srdci” na doplňku stravy s omega-3 mastnými kyselinami z ryb – musí být schválená. V květnu má vstoupit v platnost seznam 220 schválených tvrzení, která se na výrobcích mohou legálně objevit. V průběhu šestiměsíční lhůty potom z obalů výrobků i reklam budou muset zmizet všechna ostatní tvrzení (ale i symboly), která povolená nebudou. V praxi by to znamenalo, že všechny ostatní výrobky s neschválenými tvrzeními by do listopadu měly být staženy z trhu. Kontrolním orgánem pro dodržování tohoto nařízení bude Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

Seznam vznikal od roku 2007, kdy měly všechny členské státy EU shromáždit všechna používaná tvrzení na výrobcích a důkazy pro jejich pravdivost (výzkumy, vědecké studie atd.). Na základě toho potom vznikl evropský seznam, který posuzoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). V květnu letošního roku by měla být zveřejněna první část seznamu, která obsahuje všechna povolená tvrzení vztahující se na vitaminy, minerály a ostatní látky kromě rostlin. Ty budou posuzovány zvlášť v další části. Dodatečně ještě probíhá posuzování tvrzení o účiních probiotik, která nejsou dostatečně charakterizována. Některá tvrzení ještě vyžadují upřesnění, jako např. u omega – 3 mastných kyselin, kde rozhoduje také dávka této látky obsažená ve výrobku.

Česká asociace pro speciální potraviny kritizuje způsob výběru položek do tohoto seznamu ze strany EFSA. Výrobcům podle slov Martiny Šímové, předsedkyně představenstva České asociace pro speciální potraviny, nebylo v předstihu sděleno, jaká jsou kritéria pro schvalování a jakou dokumentaci musí úřadu dodat. V důsledku špatné procedury posuzování tak ze seznamu vypadly například takové látky, jako koenzym Q10, lecitin a některé látky obsažené v kloubních preparátech. "Téměř polovina produktů na trhu tak nebude mít možnost komunikovat informace o jejich účinnosti," říká Šímová.

Největší slabinou posuzování je podle Vilíma Šimánka z oddělení klinické biochemie a chemie Fakultní nemocnice v Olomouci to, že pro EFSA jsou nejdůležitějším důkazem klinické studie na zdravých lidech, které není vždy možné provést. Nařízení podle Šímové navíc nebude podporovat inovace těchto výrobků. Negativní dopady bude mít nařízení zejména na malé a střední výrobce, kteří nemají dostatek prostředků na provádění vlastních klinických výzkumů, díky kterým by oprávnění používat tvrzení o zdravotních účincích svých výrobků mohli získat dodatečně. Na spotřebitele bude mít nařízení zejména ten dopad, že nebude mít dosatečné informace o účincích výrobků. Budou tak v hledání informací odkázani jen na lékárny a internet.

Zdroj: Klára Čikarová, Regal