Nová digitální strategie jako klíč k evropské prosperitě?

Evropská komise představila svou "Digitální strategii pro Evropu", která podrobně rozpracovává jednu ze sedmi stěžejních iniciativ nedávno zveřejněné strategie Evropa 2020. Komisařka pro digitální agendu Neelie Kroes tímto krokem nejen vytvořila formální rámec pro své nově vzniklé portfolio, ale představila ve velmi konkrétních obrysech další dimenzi, kterou nabývá vnitřní trh EU.

Digitální Evropa

Cílem strategie je maximalizovat potenciál informačních a komunikačních technologií (ICT) pro růst evropské ekonomiky prostřednictvím vytvoření jednotného trhu s digitálním obsahem, účinné obraně proti rostoucí kriminalitě na internetu a rozšíření širokopásmového pokrytí EU. Strategie chce také překonat existující „digitální propast“ mezi jednotlivými zeměmi EU i jejími občany a aktivně zapojit všechny Evropany bez rozdílu věku nebo sociálního postavení do informační společnosti.

Občané i firmy by tak v „Digitální Evropě“ měli těšit ze spektra výhod – od usnadnění elektronických plateb a elektronické fakturace, přes přístup k elektronické zdravotní dokumentaci kdekoliv v EU až po vývoj energeticky účinných svítidel.

Překonáme roztříštěnost evropského digitálního trhu?

Pod taktovkou španělského předsednictví byla navíc v dubnu přijata tzv. Granadská deklarace, která se zabývá dalšími možnostmi využití ICT: např. návrhem vytvořit společný elektronický identifikační průkaz EU nebo pořádat více mezinárodních setkání prostřednictvím videokonferencí.To by mělo nejen příznivé ekologické dopady, ale pomohlo by EU i vyrovnat se s krizovými situacemi jako v případě narušení letecké dopravy výbuchem sopky na Islandu.

Vlajkovou lodí „Digitální Evropy“ je zavedení internetu s rychlostí nejméně 30 Mb/s pro všechny evropské občany, přičemž polovina evropských domácností by měla mít do roku 2020 internetové připojení s rychlostí nejméně 100 Mb/s. Přístup k internetu a jeho používání by mělo podpořit nejen výměnu informací, ale zejména internetový obchod a další formy online podnikání – např. cloud computing.

Tato opatření by měla vést k překonání současné roztříštěnosti evropského digitálního trhu. Ze 114 milionů evropských uživatelů internetu jich asi 54 % na internetu nakupuje a prodává zboží, pouze 22 % z nich však využívá tyto služby z jiných zemí EU. V následujících letech by se Evropa mohla přiblížit USA, kde nakupuje či prodává online více než 75 % uživatelů internetu.

Kritici uvádějí, že dokument neobsahuje podrobnosti o tom, jak ambiciózních cílů dosáhnout. Komise přitom oznámila, že předpokládá realizaci více než 100 opatření, z nichž asi třetina bude legislativní povahy. Další upozorňují na problematiku autorských práv, která jsou brzdou rozvoje vysokorychlostních služeb a ochuzují jejich obsah.

Česká republika většinou podprůměrná

Česká republika v této oblasti podle většiny indikátorů zaostává za průměrem EU – např. služby a zboží nakupují online od prodejců v jiných zemí EU pouze 2% Čechů, což řadí ČR až na 23. místo v Unii. Výjimkou je však poskytování služeb pro podnikatele – zde je ČR na špici EU.

Počátkem roku 2010 proto vzbudila značnou pozornost veřejná konzultace Ministerstva průmyslu a obchodu nad připravovanou strategií „Digitální Česko“, jejímž cílem je vytvoření podmínek pro rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu a on-line služeb. Strategie by měla také dát rámec efektivní implementaci politik jako e-Health, e-Government, e-Justice, e-Skills, nebo e-Inclusion. Konzultace je nyní uzavřena a předpokládá se, že kompletní strategii předloží ministerstvo vládě na podzim 2010.

Zdroj: Newsletter Evropského programu 5/2010 Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Autor: Ivana Jemelková