Akcelerátorem při zavádění robotů je standardizace

 13. 02. 2020

V příštích letech čekají logistiku změny především díky chytrému využití dat, wearables a robotickým vozíkům, říká Markus Voss, IT a provozní ředitel DHL Supply Chain. Firemní vývojáři se dnes zaměřují na standardizaci softwarového rozhraní a zavádění technologií, aby nebylo nutné je při každém nasazení přizpůsobovat specifickým podmínkám. "Specifická řešení nejsou z dlouhodobého pohledu výhodná," myslí si Voss.

Které technologie podle vás v příštích pěti deseti letech nejvíc ovlivní logistiku?

Ze všech vyberu tři nejzásadnější. První je robotická přeprava ve skladech, protože má obrovské využití v praxi. To je mé oblíbené téma. Druhou technologií jsou nositelná zařízení (tzv. wearables − pozn. red.), například chytré brýle, hodinky nebo prstové skenery, která mají obrovský potenciál změnit práci tak, aby byla jednodušší a víc digitálně propojená. A třetí je inteligentní využití dat.

V jakém smyslu "využití dat"?

Obrovský potenciál má třeba při plánování zdrojů. Například ve zdejším velkém logistickém centru máme důležité technologické zákazníky. Vedoucí jednotlivých částí centra sledují rozvrh práce a podle toho plánují počty pracovníků na směnách. Pro jistotu si jich naberou o něco víc, protože se může stát, že bude někdo nemocný a podobně, takže zde obvykle máme nadbytek pracovníků. Tady je pak velký prostor pro využití algoritmů, optimalizaci a inteligentní propojení lidí, robotů, procesů a pracovních úkolů.

DHL ale zkoumá i možnosti dalších technologií, například blockchainu. V této oblasti spolupracujete s firmami jako BMW nebo HPE. Jak se vyvíjejí tyto projekty a jak daleko jste od případného zařazení blockchainu do praxe?

Během posledních dvou let jsme realizovali pár projektů, které se týkají blockchainu. Byli zacílené na určitého zákazníka nebo určité odvětví. I když byly vcelku úspěšné, nezavedli jsme je zatím do plného provozu. Vidíme ale, že ve spedici, kde se předává řada dokumentů mezi mnoha subjekty v rámci námořní nebo letecké přepravy, blockchain funguje. Zdá se, že projekt, který jste zmínil a který realizuje naše divize Global Forwarding, nabíhá velice úspěšně. V oboru je o tuto technologii zájem, má velký potenciál a bude zajímavé sledovat, jestli bude zavedena do praxe. Já osobně si myslím, že blockchain, který je omezený na jednoho zákazníka nebo jednoho providera, nebude úspěšný. Ale jako otevřená platforma, kterou může každý použít a každý v ní transparentně vidí ty části, které jsou pro něj relevantní, má rozsáhlé využití. Právě ve spedici vidím veliký potenciál.

Odborníci říkají, že technologie blockchain by měla největší smysl, pokud by se mnoho různých systémů propojilo do jednoho. Připojili byste se do takové platformy?

Ano, to je jediná cesta, jak může být tato technologie úspěšná − pokud bude jeden systém, nebo maximálně velice omezený počet systémů. Ve fragmentovaném prostředí to nemůže fungovat. Trh se musí propojit a otevřít. Systém nemůže kontrolovat jedna firma. Blockchain, který testujeme v pilotním projektu s BMW v asijsko-pacifickém regionu, stavíme od začátku jako otevřenou platformu, a ne jako platformu, kterou by kontrolovalo jen DHL.

Zdá se, že v nákladní přepravě se začíná prosazovat blockchainová platforma TradeLens, kterou vyvinuly společnosti Maersk a IBM a označují ji jako otevřenou a neutrální. Je podle vás reálné, že byste se do ní také připojili?

V tuto chvíli to nemůžu přímo komentovat. V rámci našeho projektu už máme své partnery a osobně si myslím, že musíme najít způsob, jak rozšířit záběr. Uvidíme.

Další zajímavou technologií je 3D tisk, kterému odborníci ještě před pár lety přisuzovali velkou budoucnost. Aditivní výroba měla změnit dodavatelské řetězce, nyní se o ní ale už příliš nemluví. Co si myslíte o 3D tisku? Přijde ještě jeho doba?

3D tisk jsme zavedli v několika provozech, hlavně v oblasti servisní logistiky. Může se uplatnit tam, kde je potřeba rychle doručit náhradní díly. 3D tisk využíváme také při konstruování uchopovačů na robotických ramenech, jež potřebujeme přizpůsobit specifickým operacím. 3D tisk tedy používáme, když potřebujeme vytvořit řešení na míru, pro konkrétní úkoly. Zatím ale nedošlo k masivnímu rozšíření této technologie.

Myslíte si, že se jednou bude 3D tisk využívat pro výrobu běžného zboží, což by nejspíš kompletně změnilo logiku dodavatelských řetězců?

3D tisk je určitě zajímavá technologie. Ale nemyslím si, že budeme v blízké budoucnosti "tisknout" všechny náhradní díly nebo zboží. V tuto chvíli je tato technologie příliš drahá a vidím ji spíše jako "teoretický" scénář budoucnosti. Dnešní realita ale zatím nenaznačuje, že by se tento scénář stal reálným.

Spousta práce se standardizací

Je zavádění technologií v méně rozvinutých regionech v něčem jiné než ve více rozvinutých zemích?

Ano, na rozvíjejících se trzích, kde jsou nižší náklady na pracovní sílu, má nasazení sofistikovaných robotů velice dlouhou návratnost. V našem portfoliu jsou ale i levnější a dostupnější technologie a zařízení. Na druhou stranu kvůli nedostatku pracovní síly musíme někdy i v našich pobočkách na rozvíjejících se trzích nasadit složitější technologie, přestože víme, že návratnost investice bude delší. Náklady na robotizaci se ale snižují, takže i v těchto oblastech se už brzy vyplatí.

Na jaké překážky narážíte při zavádění robotizace v Evropě?

Musím připustit, že zavádění robotů ještě není optimálně nastavené. Propojení mezi řídicím systémem, robotem a dalšími zařízeními stále vyžaduje kustomizaci. Usilovně pracujeme na vylepšení platformy, na rozhraní mezi robotem a systémem, abychom mohli roboty zavádět do provozu mnohem rychleji. Je před námi ještě spousta práce, než se nám podaří softwarové rozhraní mezi robotem a okolním prostředím standardizovat.

Proč je vyšší míra standardizace procesů při zavádění robotizace tak důležitá?

Standardizace je obrovský motor, protože každý provoz je trochu jiný, stejně tak každý řídicí systém. S dalším nástupem robotů je stále jasnější, že čím víc se všechno standardizuje, tím jednodušší a rychlejší nasazení technologií bude. Specifická řešení nejsou dlouhodobě výhodná.

Poslední roky proto věnujeme velké úsilí standardizaci našeho back-end systému, aby naše pobočky běžely na stejném softwaru a fungovaly na stejných principech, protože díky tomu je mnohem jednodušší propojit je s platformou pro roboty a zavést pak roboty do provozu. Standardizace je skutečný akcelerátor.

Do logistiky vstupuje i virtuální realita, která se používá pro designování skladů nebo uspořádání procesů interní logistiky. Zabýváte se také touto technologií a vidíte v ní potenciál?

Virtuální realitu používáme jako simulátor pro trénink pracovníků, ale mnohem víc mě zajímá to, co jste zmínil − že bychom si mohli vytvořit plně digitální dvojče skladu nebo celého dodavatelského řetězce a simulovat, co se stane, když změníme nějaký proces nebo rozvržení skladu, aniž bychom to museli udělat v reálném světě. Už máme první funkční prototyp systému, který umí přenést existující pracoviště do digitálního prostředí a my pak už jen dopilujeme parametry a optimalizujeme procesy podle toho, jak potřebujeme.

Už tento prototyp testujete?

Ještě to je v laboratoři, ale už jsme pro testování vybrali jednu španělskou pobočku a zákazníka, se kterým to budeme zkoušet. Nemůžu ale uvést detaily.

Sexy obor

Digitalizace se dotkne i pracovního trhu. Lidé se bojí, že kvůli technologiím přijdou o práci. Jak na to reagujete?

Už dlouho věnujeme velké úsilí tomu, abychom lidem vysvětlili, jak technologie fungují a co jim přinesou. Zatím jsem neviděl jediné pracoviště, kde bychom zavedli nějakou technologii a někdo by kvůli tomu ztratil zaměstnání. Je to spíš naopak. Máme spokojenější pracovníky a umíme lépe přilákat nové zaměstnance. V každém případě probíhá otevřený dialog o zavádění technologií se všemi týmy na všech úrovních. Důležitou součástí tohoto procesu je vytváření určité "digitální" kultury, s čímž úzce souvisí vzdělávání a praktický trénink. Máme také tzv. start-up lab, kde mohou zaměstnanci prezentovat vlastní myšlenky a inovace. Jedná se o skvělý prostředek k tomu, jak lidi zapojit do fungování firmy. Máme spoustu nápadů a inovací, které tam posouváme dopředu. Člověk si nemusí přímo založit vlastní start-up, ale může rozvíjet svůj projekt v rámci bezpečného prostředí "laboratoře", kterou financuje skupina Deutsche Post DHL.

Mnoho manažerů, se kterými jsem v poslední době dělal rozhovor, říká, že problémem při zavádění automatizace jsou hlavně lidé, respektive to, že nejsou příliš "digitálně gramotní", tedy že neumí pracovat s digitálními technologiemi.

Má organizace je na tom vcelku dobře. Naší výhodou je to, že si hledáme po celém světě talentované absolventy, kteří pak rostou spolu s firmou. Nejdřív jsou na nižších pozicích, pak začnou provoz řídit. Absolventi, kteří k nám přicházejí, jsou stále lépe vybaveni, umí zacházet s informačními technologiemi velice dobře, zajímají se o nové informace, využívají data. A to nám hodně pomáhá při zavádění novinek.

Ale i u nás byla před pár lety digitální gramotnost tématem diskusí. Stávalo se, že odborníci zavedli nějakou technologii, a když odešli, nikdo se toho − s nadsázkou − ani nedotkl. To se ale rychle mění. Všichni využíváme i v osobním životě různé typy technologií, už je umíme vytvořit tak, aby fungovaly intuitivně a abychom k jejich zprovoznění nepotřebovali 500stránkový manuál.

Spolupracujete přímo se státními institucemi a akademickým sektorem na tom, aby se k vám dostali schopní absolventi a abyste si je "vychovali" už během studií?

Spolupracujeme s různými univerzitami, také jsme v kontaktu s učiteli. Snažíme se vytvořit vazbu a představit se studentům jako atraktivní firma, aby k nám po škole přešli. Možná nevypadáme jako logická volba pro softwarové inženýry, ale jelikož máme široký záběr a logistika se stává zajímavým − až bych řekl "sexy" − oborem, není vyhledání schopných mladých lidí tak obtížné, jak bývalo.

Stále nám ale chybí vědci, kteří se zabývají využitím dat. Tím nemyslím někoho, kdo by naprogramoval databázi, ale spíš odborníky, kteří rozumí strojovému učení, algoritmům apod. To je obor, který je stále důležitější a aktuálnější, po těchto odbornících je nyní velká poptávka i v dalších odvětvích.

Zdroj: logistika.ihned.cz

Reklama

Potřebujete poradit s EDI řešením pro vaši firmu?