Rozhovor s Miroslavem Králíkem: Co je potřeba pro úspěšné nasazení řízeného skladu?

Řízené skladování není jen odstranění zbytečného papírování, ale jedná se o náročný projekt, na který je důležité se dobře připravit. O tom, co je zapotřebí při přechodu na řízený sklad, jaké jsou nejčastější chyby a jak možné měřit úspěšnost nasazení řízeného skladování odpovídá Miroslav Králík, delivery manager LOKiA WMS ve společnosti GRiT.

Na co je zapotřebí se při přechodu na řízený sklad zejména soustředit? Například z pohledu hardwaru, softwaru, procesů, pracovníků ve skladu a podobně?

Důležité je soustředit se na přesné definování cílových procesů. Zákazník by měl vědět, co za cíl si od transformace na WMS slibuje – tedy jaký je aktuální a cílový stav. My se pak pomocí našeho know-how snažíme jeho přání korigovat a pomáháme mu dostat se tam, kam si přeje. V horším případě se může stát, že chce zákazník aktuální stav ve skladu pouze převést do softwaru. V takové chvíli tam ale kromě toho, že se skladníci zbaví papíru, žádný přínos z hlediska řízeného skladování není.

Z pohledu hardwaru pak většinou přinášíme zákazníkům první nahlédnutí do digitalizace. Zákazník často přechází od jednoduššího systému k jedinečné konfiguraci WMS, která je schopná navádět zaměstnance po skladu a přesně popisovat všechny procesy. Je však potřeba připravit se na to, že fungování tohoto systému je závislé na WiFi či mobilním signálu. Co se týče samotného skladu, je potom důležité zaměřit se na uložení zboží a jeho expedici. Každý sklad je pro nás jedinečný, a je proto třeba věnovat pozornost rozsahu sortimentu, jeho lokalitě či vybavení skladu. Například zda jsou v něm vysoké regály, nízké regály či pouze palety.

V neposlední řadě se zákazník musí připravit také na to, že implementace WMS ovlivní chod celé firmy. Důležitou součástí je totiž jeho integrace na ERP, které má mnohdy přesah i do ostatních oblastí, jakými jsou například nákupní, obchodní či finanční oddělení. Ještě před zahájením implementace je proto důležité se zákazníkem detailně probrat, na jaké ERP bude WMS napojeno a jak ovlivní ostatní procesy ve společnosti. WMS je totiž vůči ERP v podřízeném stavu a je třeba zajistit, aby mezi nimi přenos informací fungoval stoprocentně.

V čem firmy při přechodu na řízený sklad obvykle dělají chyby a jak se jich případně mohou vyvarovat?

Největší chybou při implementacích WMS je nedostatečná identifikace cíle, kterého chce zákazník dosáhnout. Často se setkáváme s tím, že se firma potýká s mnoha problémy, které chce nějakým způsobem vyřešit – co nám ale chybí, je přesná definice toho, co zákazník od WMS čeká. Je proto důležité naplánovat, kterých oddělení se celá implementace dotkne, abychom je na to mohli připravit. Zajistíme, že tato oddělení pojedou na online datech a už nebudou muset přenášet papíry mezi kancelářemi. V reálném čase také uvidí, co mají ve skladu, a tím ušetří spoustu času. Je však důležité zmínit, že v backoffice se konkrétně s Lokia WMS nikdo nemusí učit pracovat – všechny informace získává pouze pomocí přenosu dat mezi Lokia WMS a ERP.

Mezi chybami můžeme zmínit například snahu ušetřit na hardwaru. Zákazníci mnohdy nakupují zastaralejší modely, které ale brzy mohou být nedostačující – taková investice se pak stává reinvesticí a stojí zákazníka dvakrát více peněz. Další věcí je pak také samotné vybavení skladů. Jednotliví skladníci jsou totiž pomocí WMS naváděni nejkratší možnou trasou ke konkrétním položkám. Pokud však u jednotlivých regálů musí ještě odsunovat palety či další zboží, dochází ke zdržení a celý proces se tak stává neefektivním.

Jakým způsobem je možné měřit, zda přechod na řízený sklad proběhl nebo probíhá úspěšně?

V rámci implementace Lokia WMS vytváříme se zákazníkem vždy implementační plán, který pak zároveň slouží i k průběžnému ověření toho, zda jde vše podle plánu. Vedoucí projektu z řad Gritu, který má na starosti celý projekt včetně komunikace s třetími stranami (např. poskytovateli ERP), pak posílá zákazníkovi pravidelnou zpětnou vazbu. Ta probíhá formou takzvaných checkpointů a může probíhat jak s majiteli firmy, tak třeba i s provozními řediteli či vrchními skladníky.

Dalším způsobem, jak ověřit úspěšnost implementace, je také sběr dat, který nám umožňuje vyhodnocovat KPI. Data sbíráme už od prvního spuštění WMS a jsme díky nim zákazníkovi schopni sdělit, jak se nám daří jednotlivé cíle plnit. Zákazník se tedy nemusí bát, že by náš kontakt implementací WMS skončil. Jsme v neustálém spojení, a pokud firma třeba změní sortiment, jsme připraveni na tyto změny reagovat.

Zdroj: systemylogistiky.cz

Zdroj obrázku: grit.eu