Zákon o významné tržní síle se neosvědčil

Zákon o významné tržní síle, který měl za cíl regulaci vztahů mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli, se neosvědčil. Na semináři o maloobchodu v Poslanecké sněmovně to dnes řekl jednatel Incoma GfK Tomáš Drtina.

Dodavatelé podle něj často uvádějí, že zákon téměř ničemu nepomohl. Nezajistil jim ani zlepšení podmínek, ani nezjednodušil vyjednávání s řetězci, neboť jeho ustanovení není reálné uvést do praxe. Řetězce totiž své požadavky upraví tak, aby vyhovovaly zákonu.

"Jediný přínos vidí dodavatelé v uzákonění 30denní splatnosti faktur a část z nich chválí i znemožnění prodeje pod nákupní cenou a zamezení nuceného odběru neprodaného zboží, zejména pekaři. Zákon podle dodavatelů také neodstranil snižování nákupních cen potravin, neznemožnil řetězcům vybírat speciální poplatky a nepodařilo se mu ochránit domácí dodavatele před tvrdými praktikami řetězců," řekl Drtina.

Podle údajů Incoma GfK nemá ani jeden z tuzemských řetězců větší podíl na trhu rychloobrátkového zboží než deset procent. "To je v Evropě unikát," uvedl Drtina. Celkem kontroluje pětice největších řetězců 40,6 procenta českého rychloobrátkového trhu, desítka největších pak 56 procent. Podle tržního podílu v maloobchodu je největším hráčem Ahold s podílem 9,7 procenta, na druhém místě Kaufland (9,3 pct), třetí je Tesco (8,1 pct).

ČR tak patří v Evropě k zemím s nejnižší mírou koncentrace maloobchodního trhu. Ve většině evropských zemí ovládá největší obchodní řetězec 20 až 30 procent trhu. "Znamená to, že vyjednávací síla řetězců v Česku vůči dodavatelům je jedna z nejslabších v Evropě," dodal Drtina. Většina Čechů také žije v okresech, kde působí na trhu minimálně sedm obchodních řetězců.

Zákon o významné tržní síle od února 2010 reguluje vztahy mezi obchodníky a dodavateli. Obchodní řetězce zákon kritizují a tvrdí, že je nekvalitní a poškodil jejich vztahy s dodavateli. Potravináři si naopak pochvalují, že chování řetězců se díky zákonu zlepšilo. Sporný zákon měly nahradit některé změny v zákoně o ochraně hospodářské soutěže a v zákoně o cenách, které připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, avšak zatím nebyly schváleny.

Farmáři i výrobci potravin v minulosti kritizovali zejména cenový nátlak řetězců, kdy jsou prý nuceni dodávat zboží na hranici výrobních nákladů. Nelíbilo se jim ani vybírání poplatků ze strany řetězců. Dodavatelé platili třeba za to, že vůbec mohou řetězci dodávat, za umístění zboží na lukrativní místo v obchodě či na reklamních letácích obchodníků.

Od doby, kdy zákon vstoupil v účinnost, se objevilo několik návrhů, které ho měly nahradit například z dílny ministerstva průmyslu a obchodu. Antimonopolní úřad také zahájil řadu správních řízení s řetězci, kterým za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. První firmou, kterou ÚOHS za porušení zákona o významné tržní síle sankcionoval, byla síť hypermarketů Kaufland.

Zdroj: ČTK

_{EdiZone využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho částí veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.}