Nařízení eIDAS o elektronické identitě je za dveřmi

Účinnost evropského nařízení eIDAS se blíží. Je platné a závazné od 1. července 2016. Jaké praktické dopady ale můžeme očekávat? Právní předpis přináší stejnou právní váhu elektronického i papírového dokumentu a pomůže také sjednotit pravidla pro jejich uznávání na jednotném evropském trhu. Zásady, které pro vlastníka dokumentu znamenají jistotu, že bude akceptován ve všech zemích EU. Naopak u elektronické výměny dokladů (EDI) z pohledu zákona o DPH se v dohledné době prakticky nic nezmění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/20014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/96/ES jsme už popsali v  podstatných obrysech zde. Je známo zkráceně pod názvem „nařízení eIDAS“ a bude účinné již od 1. 7. 2016.

Adaptace do národního právního řádu má zpoždění

Jde o přímo působící zákonný předpis použitelný také v České republice. Problém je, že teprve v listopadu 2015 stanovily bruselské prováděcí akty okolnosti a postupy adaptace nařízení. Na mnoha místech tak dává nařízení eIDAS výslovně možnost vnitrostátním právním řádům dodefinovat některé oblasti.

A tak Ministerstvo vnitra ČR začalo připravovat Návrh zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (sněmovní tisk č. 736), kterým by tyto oblasti upravilo za účelem adaptace národního právního řádu na nařízení eIDAS. Řešit by měl přechodná ustanovení o používání uznávaných podpisů, elektronických značek a rušit zákon o elektronickém podpisu.

Návrh zákona měl projít legislativním procesem tak, aby nejpozději do 30. června 2016 byl uveřejněn ve Sbírce zákonů. To se ale nestalo. Návrh zákona byl poslancům zaslán dne 31. března 2016 a aktuálně se dostane přes druhé čtení k dalšímu možnému projednání na pořad schůze 28. června, odkud teprve půjde do senátu. Dojde tedy k tomu, že zatímco od 1. července nařízení eIDAS vstupuje v účinnost, stále chybí odpovídající novela zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, která nabyde účinnost později než samotné nařízení eIDAS, tudíž existuje určitá nejistota.

Ve sporných ustanoveních má přednost eIDAS

Obecně je možno konstatovat, že účinná nařízení eIDAS budou po 1. červenci 2016 přímo použitelná, přičemž ustanovení zákona o elektronickém podpisu, která nebudou s účinnými ustanoveními nařízení eIDAS v rozporu, budou nadále aplikovatelná i po tomto datu. Naopak ta ustanovení zákona o elektronickém podpisu, která jsou v rozporu s nařízením eIDAS, aplikovatelná nejsou a nelze se na ně spolehnout.

Jestliže tedy novela zákona nebyla schválena, nic to prakticky nemění na tom, že od 1. července některé dosud používané technické nástroje nemají oporu v zákoně. Například elektronická značka dle zákona o elektronickém podpisu není totožná s elektronickou pečetí dle nařízení eIDAS, proto její poskytování není nařízením eIDAS přímo dotčeno. Naopak náležitosti kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis jsou přímo specifikovány nařízením eIDAS v článku 28, takže požadavky kladené zákonem na kvalifikované certifikáty se již nemohou aplikovat.

Z nejistoty pomůže přechodné období

Kdo se v tom vyzná? Radu nehledejte u některých fungujících certifikační autorit. Jejich zákaznické reakce na stav po 1. červenci jsou zatím pozoruhodně zmatečné. Světlou výjimkou je I.CA, která oznamuje, že „po tomto datu budeme také vydávat kvalifikované systémové certifikáty, pouze se od 1. 7. 2016 budou po přechodnou dobu jmenovat pouze systémové certifikáty do doby provedení auditu v souvislosti s eIDAS.“

Přesně tak to je. Certifikáty vydávané třemi dosud platnými certifikačními autoritami budou mít stále stejnou časovou platnost, jenom nebudou mít dočasně žádnou oporu v české legislativě. Prokazovat u soudu originál písemnosti v případě elektronického dokumentu podepsaného elektronickým podpisem po 1. červenci nebude v této situaci snadné. U soudu přesto mohou úspěšně sloužit jako důkaz, to nelze vyloučit.

Pokud podnikatelský subjekt má zájem eliminovat rizika spojená s touto nejistotou, zástupci ministerstva vnitra doporučují nejlépe prodloužit do konce června své stávající elektronické podpisy a využít tak toho, že předložený návrh zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce v paragrafu 17 stanoví přechodná ustanovení po dobu dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona, kdy lze použít rovněž zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis jako dosud. Je to východiskem ze situace pro toho, kdo potřebuje zachovat soudní průkaznost originálu elektronického dokumentu vystaveného od července.

To palčivě řeší zejména orgány veřejné moci, které vydávají písemná správní rozhodnutí v elektronickém formátu dokumentu. „Naše obec je úřadem s rozšířenou působností, kde elektronické dokumenty mohou vznikat na čtyřech desítkách míst. Rozhodli jsme se, že nebudeme nic riskovat, obnovíme elektronické podpisy ještě v červnu a využijeme přechodné období až do vypršení těchto stávajících certifikátů,“ říká Marek Svoboda, informatik městského úřadu v Kuřimi.

Z pohledu správce daně nic nového pod sluncem

Situace v komerční sféře je mnohem jednodušší, neboť většina firem neřeší v případě elektronické výměny daňových dokladů jejich soudní průkaznost, ale zajímá je především to, aby u dokladu plnily všechny povinnosti vyplývající ze zákona o DPH. Každý doklad by měl mít zaručen čitelnost, původ a neměnnost.

Zákon o DPH přitom nijak konkrétně neříká, jakými prostředky povinný subjekt má zajistit právě autenticitu a integritu každého dokladu. Z pohledu správce daně totiž elektronický podpis či časové razítko představuje nadále – stejně jako dosud – určité technické prostředky, jejichž použitím firma spolehlivě zajišťuje auditní stopu a průkaznost zdanitelného plnění v čase.

Shrnutí

Co se od července nemění?

1. Na elektronicky podepsanou fakturu se nahlíží stejně jako na fakturu v listinné podobě podepsanou vlastnoručním podpisem.
2. Elektronický podpis a časová razítka je účelné nadále využívat pro doložení auditní stopy.
3. Elektronické značky zůstávají i do budoucna jako technický nástroj pro zajištění integrity dokumentu, přestože v právním řádu nebudou mít oporu. Přesto budou důležité, důvěryhodnost dokumentu je totiž především procesní záležitost.

Tři nejdůležitější věci, které přinese nařízení eIDAS

1. Elektronický dokument elektronicky podepsaný od 1. 7. 2016 musí být akceptován ve všech řízeních včetně správních, soudních a podobně.
2. Elektronický podpis lze použít od libovolné certifikační autority v rámci EU a nelze vyžadovat pouze národní podpis. 
3. Do dvou let musí organizace a zejména úřady přejít na podepisování dokumentů kvalifikovaným elektronickým podpisem a rovněž přejít od označování k pečetění.

Podrobnosti k problematice spojené s uvedeným nařízením zpracované Ministerstvem vnitra naleznete v sekci „eIDAS, Elektronický podpis“ webu MV.

-onr-