Účetnictví elektronicky? Zatím vítězí šanony

Elektronické faktury již několik let používá řada tuzemských firem i živnostníků. Jenže i když dokumenty celou svoji životnost existují jen v elektronické podobě, nakonec stejně skončí vytištěné v šanonu. Proč? Podle účetních je třeba mít pro případ kontrol ze strany finančních úřadů  dokumenty připravené ve fyzické podobě.  

„Problémem je to, že úředníci finančních úřadů při kontrolách stále požadují papírovou podobu dokladů, protože s elektronicky vydanými fakturami neumí pracovat, evidovat je a uchovávat je,“ vysvětluje Petr Frisch, ze společnosti Pro Factum Consulting, mnohonásobný držitel titulu Daňař roku.

I daňová přiznání odeslaná na finanční úřady elektronicky se přitom často tisknou na papír. „V případě kontroly si dokumenty doručené v elektronické podobě s kolegy většinou tiskneme. Je to mnohem přehlednější, než vzájemně kontrolovat několik dokumentů na monitoru počítače,“ uvedl jeden z pracovníků finančního úřadu, který se zabývá kontrolami.

„První překážkou plné elektronizace daňových subjektů je bezesporu obava daňové správy z možnosti falšování elektronických daňových dokladů. Musela by také tedy proběhnout změna v zákoně, která by stanovila, že elektronický dokument je akceptován nehledě na to, v jaké formě vznikl,“ říká prezident Komory daňových poradců ČR Martin Tuček.

Který je ten pravý?

Daňový formulář-nesnázePodle něj je v současnosti doklad, který vznikl papírově, akceptován správcem daně pouze v papírové formě. „Z druhé strany je zde otázka průkaznosti a pravosti dokumentu, a tam budeme muset akceptovat fakt, že falšovat se dá stejně dobře i papírový doklad. To by pak mělo být vyváženo tím, že bude vyřešena efektivní konfirmace elektronického dokladu u jeho autora. Není však průchozím řešením to, že by faktury daňových subjektů byly veřejně uchovávány v elektronické podobě, např. v nějakém zabezpečeném datovém tanku, přístupnému i finanční správě. Faktury obsahují často velmi citlivá data a při nedokonalém řešení by mohlo snadno docházet k únikům informací či jejich zneužití,“ myslí si Martin Tuček.

Druhou překážkou je podle něj nespolehlivost datových sítí, internetu a přenosu dat. „To je zatím limitní pro ostatní subjekty, přesto, že si nastaví stejný proces pohybu dokumentů v elektronickém spisu, jako to měly doposud v papírové formě, například v šanonech.  Obecně se však tato doba elektronizace ale rychle blíží, ba dokonce řada subjektů takto postupuje již dnes,“ doplňuje Martin Tuček.

Stát slibuje, že možností elektronického podávání faktur bude přibývat. „Daňový řád zavedl další možnost elektronického podávání, a sice s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Výhodou je, že podatel nebude muset vlastnit elektronický podpis. Zákon tento nový způsob podávání svazuje s okamžikem, kdy je k tomuto správce daně technicky přizpůsoben. Finanční správa tento způsob podávání spustí ve druhém pololetí letošního roku,“ upozorňuje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Další kroky jsou však nejasné. Ministerstvo financí totiž zatím nemá plán, jak v této oblasti dál postoupit.  „Vláda bude usilovat o změny v daňových předpisech, které při zachování daňového výnosu sníží náklady poctivých daňových poplatníků na správu daní. Jakékoli konkrétnější odpovědi by byly v tuto chvíli předčasné. V současné době se analyzuje stávající situace a konkrétní kroky budou včas oznámeny,“ řekl pouze obecně mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.

Článek původně vyšel na Businessinfo.cz, odkud je převzat ve zkrácené podobě. Kompletní znění naleznete zde.