Klesne DPH na potraviny z 15 na 10 %?

 13. 07. 2020

DPH na potraviny v České republice je čtvrtá nebo pátá nejvyšší v Evropě, říká Tomáš Prouza, prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Nižší daň na potraviny je dle Prouzy účinnějším řešením než zavedení povinného minimálního množství českých potravin na pultech obchodů, což odsuzuje i Hospodářská komora. Podle nich by norma byla v rozporu s evropským právem a vedla by ke zdražování a snižování kvality zboží.

Snížená sazba DPH jen na vybrané potraviny? 

Myšlenky, podle níž by se do snížené sazby potravin přeřadila jen část potravinářských výrobků, například, jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka, takzvané základní potraviny, tedy maso, mléko, chléb či máslo. Bylo by velkým a neodůvodnitelným sociálním (potravinářským) inženýrstvím administrativně stanovovat, které potraviny jsou „základní“ a které „vedlejší“.

Je prostě zřejmé, že stanovovat úřední hranici mezi rovnými a rovnějšími potravinami z pohledu rozdílného zdanění (ale i z jakéhokoli pohledu) je nesmyslné a v praxi efektivně nemožné. Stovky tisíc položek potravin, které jsou v současné době nabízené na našem trhu, se navíc doslova ze dne na den mění, některé zanikají, jiné vznikají, takže jde o kontinuální proces, který není schopen v konkrétním čase jakýkoli předpis reálně postihnout. Skutečně systémové řešení je tak zařadit do snížené sazby DPH veškeré potraviny, což by bylo také spravedlivé k výrobcům potravin, kteří by se nepochybně při selekci daňového zvýhodnění dostali vůči sobě do nerovnoprávného postavení. 

Zařazení veškerých potravin by každopádně zlepšilo pozici našich potravin na trhu a především by zvýšilo jejich dostupnost pro spotřebitele, protože důsledkem takového opatření by měl být logicky pokles cen. Je možná vhodné připomenout, že DPH na potraviny je v ČR v současné době nejvyšší ve středoevropském regionu, a snížením DPH na 10 procent by se dostalo zdanění potravin „pouze“ na úroveň Rakouska (10 procent), ale stále by ještě bylo nad úrovní v Německu (7 procent). Snížené sazby DPH navíc uplatňuje většina starých členských zemí EU, v některých je sazba dokonce nulová (Velká Británie), naopak v nových členských zemích jsou sazby DPH na potraviny vyšší. Podle již několik let starého průzkumu Evropské Komise je tomu tak zřejmě proto, že DPH představuje „bezpečný zdroj“ příjmů státních rozpočtů za situace, kdy mají právě nové členské země problémy s výběrem jiných daní.

Faktem je, že při zatížení veškerých potravin sazbou DPH na úrovni 10 procent by byl propad daňových příjmů v ČR nemalý, zhruba na úrovni 100 miliard korun ročně. Na druhou stranu ale takový propad není úplně fatální, a navíc by nevybrané finanční prostředky zůstaly v podnikatelské sféře, což by napomohlo růstu investic do inovací, nových technologií nebo marketingu na podporu vyššího odbytu našich potravin. 

Snížení DPH u potravin a nápojů tak není vůbec špatná myšlenka, která však může být naprosto znehodnocena úmysly zařadit do snížené sazby jen některé výrobky. Vzhledem k rozměru nabídky potravin na trhu tak v tomto případě platí více než kdy jindy: Buď všechno, nebo nic.

Zdroj: asz.cz, ceskenoviny.cz

Související články

Reklama

Potřebujete poradit s EDI řešením pro vaši firmu?