Proměna maloobchodu od revoluce. Velka centra nahradila malé prodejny

Smíšené zboží
 02. 09. 2019

Český maloobchodní trh prošel od revoluce řadou výrazných změn. Malé obchody s prodavačkami za pultem byly nahrazeny velkými samoobslužnými hypermarkety, které vlastní velké nadnárodní společnosti, a samozřejmostí se staly nákupy na internetu. V minulých téměř 30 letech také došlo k relativnímu poklesu cen potravin a ostatního zboží.

"Stejně jako celá společnost prošel i český obchod obrovský kus cesty. Na jeho počátku stála 'žena za pultem' a řezník se svíčkovou 'pod pultem'. Dnes trendy udává obchodní řetězec s desítkami tisíc položek v nabídce, s plně funkční pekárnou a řeznictvím schopným zpracovávat celé kusy dobytka," řekl ČTK prezident SOCR Tomáš Prouza.

Agrární analytik Petr Havel připomíná, že kromě známých domů, jako je pražská Kotva či bývalý Máj, které fungují doposud, maloobchod prakticky neměl žádná nákupní centra. V obcích tehdy dominovaly prodejny obchodních družstev – Včela nebo Jednota, které se následně, pokud neukončily svou činnost, přetransformovaly v dnešní COOP. Změna struktury podle Havla byla odstartována už takzvanou malou privatizací, kdy mohl tehdejší prodejny převzít personál, nebo je mohl zakoupit investor.

"Po několik let tak v ČR existoval boom malých prodejen, takzvaných 'kočárkáren', neboť řada malých prodejen vznikala i při privatizaci bytového fondu v jejich nebytových prostorách. Vzhledem k vyšším fixním nákladům a nízké nabídce zboží a vzhledem k malým prostorám takových prodejen se ale začaly na jejich úkor prosazovat nadnárodní maloobchodní sítě," dodal Havel.

První hypermarket

Dokazuje to i projekt Česko v datech, podle něhož se změnil trend spotřebitelských návštěv jednotlivých provozoven. Zatímco v roce 1997 nakupovalo 62 procent obyvatel ČR nejčastěji v malých prodejnách a 24 procent v supermarketech, o desetiletí později do malých prodejen zavítalo pouze 19 procent Čechů. Supermarkety pak klesly na 16 procent. A na přelomu tisíciletí začaly být "rájem konzumu" hypermarkety.

Prvním z nich byl Globus v roce 1996 v Brně. "Šíře sortimentu společně s vlastní skutečnou pekárnou a řeznictvím, to bylo na trhu skutečnou raritou, a v rámci velkých obchodů to tak i zůstává dodnes," řekl ČTK regionální ředitel Globusu René Hesoun. Po propuknutí hospodářské krize se podle něj projevilo nasycení maloobchodního trhu a velké formáty obchodů se začaly zmenšovat a zákazníci zaměřili pozornost na diskonty.

Podle ekonoma ČSOB Petra Dufka v posledních letech zažívá maloobchod "revoluci". Tentokrát je ale spojena s expanzí internetových obchodů. Jejich tržby každoročně rostou dvojciferným tempem. Za posledních 18 let se tak maloobchod stal jedním z nejrychleji rostoucích odvětví ekonomiky, dodal Dufek. "Reflektuje to dobrou situaci tuzemských domácností, které těží z velmi příznivého vývoje ekonomiky, historicky nízké nezaměstnanosti a svižného růstu mezd," doplnil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Analytik UniCredit Bank Jiří Pour připomněl, že za posledních téměř 30 let se mohli Češi těšit z relativního zlevňování zboží včetně potravin. Vliv na to měl růst produktivity v ekonomice a rozvoj mezinárodního obchodu. "Za průměrnou hrubou měsíční mzdu si tak mohli Češi koupit v roce 2018 oproti roku 1989 zhruba trojnásobné množství mouky a rýže, trojnásobek vepřového masa, sedminásobek oleje, šestinásobek cukru, tří a půl násobek vajec, dvojnásobek másla, dvou a půl násobek jablek," uvedl Pour. Změn doznalo od roku 1989 i množství spotřebovaných potravin na obyvatele a struktura jídelníčku českých domácností.

Zdroj: ČTK

Reklama

Potřebujete poradit s EDI řešením pro vaši firmu?