Úřady budou do pěti let on-line, říká vladní zmocněnec pro IT Dzurilla

Vladimír Dzurilla
 21. 10. 2019

Datové schránky a Czech Pointy zavedla vláda Mirka Topolánka před více než deseti lety. Od té doby na tyto první krůčky v digitalizaci úřadů státní správa příliš nenavázala a diskuze o českém eGovernmentu téměř utichly. Nyní to má změnit Vladimír Dzurilla, kterého Andrej Babiš před rokem a půl jmenoval vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci.

"Za ministra vnitra Ivana Langera bylo tempo digitalizace státní správy velmi rychlé. Kdyby se v ní tehdy pokračovalo, byli bychom dnes mezi pěti zeměmi s nejlepším eGovernmentem," odhaduje Dzurilla. Jeho plán zní jasně: do pěti let má být digitalizace hotova a lidé nebudou muset − až na výjimečné situace, jako jsou svatba nebo rozvod − na úřady chodit osobně. Drtivou většinu věcí vyřídí přes internet. Hlavním trumfem má být Portál občana, který bude umět například předvyplnit daňové přiznání nebo vyměnit doklady. A také bude lidem aktivně nabízet digitální služby pro jednání s úřady, a to dokonce na míru.

O digitalizaci státní správy bylo naposledy více slyšet za vlády Mirka Topolánka, respektive jeho ministra vnitra Ivana Langera. Vznikly Czech Pointy a datové schránky, všude byl vidět panáček eGon, který digitalizaci symbolizoval. Po jejich odchodu ale jako by všechno utichlo. Kam jste pokročil vy?

Navazujeme na ně. Za vlády, o které jste mluvil, vznikly ještě základní registry a systém, který sdílí data v eGovern­mentu. Do toho se v roce 2017 implementovala národní identita a Portál občana. To jsou dva extrémně důležité body do skládačky. Dnes můžeme tvrdit, že základ máme hotový a na tomto základě potřebujeme budovat on-line služby a sdílení dat mezi jednotlivými systémy státní správy. Tím dosáhneme toho, že budeme mít například předvyplněné formuláře u daňového přiznání, které budeme jen schvalovat, a tak dále.

Čili konečně dojde k tomu, co už před lety avizoval Ivan Langer, tedy že mezi úřady budou obíhat dokumenty, a ne občané?

Přesně tak. Budujeme standardy a on-line služby a propojení dat.

Když mluvíte o národní identitě, laik z toho asi nebude moc moudrý. Jak má tomu pojmu rozumět?

Vždycky, když chceme jít do on-line světa, potřebujeme nějakou identitu. Například jako u bank, kde má každý svoji bankovní identitu, která ho reprezentuje, když něco dělá v internetovém bankovnictví. Banka ví, že je to on. Národní identita je totéž v digitalizované státní správě.

Jak si ji představit?

Buď jako datovou schránku, nebo občanský průkaz s čipem. Je to vstupenka do Portálu občana. My musíme vědět a ověřit, že jste to vy, a na základě toho vám pak můžeme nabízet personalizované nabídky.

Kolik lidí dnes používá Portál občana?

Desítky tisíc. Náš klient ale není jako klient banky, který používá internetové bankovnictví. S bankou potřebujete jednat častěji než se státem. To znamená, že někdo může portál používat často − třeba nemocný člověk kvůli e-receptům −, ale většina lidí s úřady tak často komuni­kovat nemusí. Kolikrát potřebujete třeba potvrzení o bezdlužnosti nebo výpis z rejstříku trestů? Určitě ne každý týden.

Jak tedy hodnotíte, jestli je Portál občana úspěšný?

Nechceme digitalizaci hodnotit podle toho, kolik je tam uživatelů, ale podle toho, kolik úkonů se státní správou lidé provedou − kolik na úřadech, kolik na Czech Pointech a kolik jich proběhne digitálně. Počet zapojených lidí se může zdát malý, ale ono to klidně může být také tak, že spousta lidí od spuštění Portálu občana komu­nikovat s úřady vůbec nepotřebovala, a tak se o to nezajímali.

Když si načtu Portál občana, zobrazí se mi na úvodní stránce dvě možnosti připojení − přes elektronickou občanku, nebo přes datovou schránku. Neodradí to lidi? Nemůže se to hlavně starším lidem jevit komplikované?

Není to komplikované, to bych oponoval. U datové schránky stačí jen heslo nebo mobilní klíč a jsem tam.

Jenže kolik lidí má dnes datovou schránku?

Dnes je v Česku přes milion datových schránek fyzických a právnických osob. Čili počet lidí, kteří vědí, že existují datové schránky − protože i firmu reprezentuje nějaká fyzická osoba −, není malý.

A kolik je přímo fyzických osob?

Zhruba 150 tisíc.

Pro používání Portálu občana člověk přece jen potřebuje nějakou počítačovou gramotnost. Nemůže i to být limit, proč se lidé o tyto možnosti více nezajímají?

Jsem přesvědčen, že ovládat datovou schránku zvládne každý, kdo umí používat internetové bankovnictví nebo pracovat s e-mailem.

Nechybí i větší povědomí o digitalizaci? Vědí vůbec lidé, co všechno dnes eGovernment už umí?

To může být další z důvodů. Proto plánujeme osvětovou kampaň. Vyhlásili jsme na ni na ministerstvu vnitra soutěž a čekáme na výsledky. Věřím, že kampaň bude úspěšná a spousta lidí se o tom dozví. Musíme zařídit, aby se nebáli toho, že mají datovou schránku.

Nedávno v Poslanecké sněmovně prošla prvním čtením legislativa, která zavádí takzvanou bankovní identitu. Pokud bude schválena, bude se možné do Portálu občana připojit přes přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Jak to zvedne zájem?

To je další velká věc. Když se povede bankovní identita, věřím, že nám s osvětou pomohou i banky. I pro ně je to důležité. Mohou nám pomoct představit bankovní identitu třeba v rámci poboček.

Kolik nových klientů to Portálu občana přivede?

Díky bankovní identitě se už nebudeme bavit o tom, jestli má datovou schránku 140 tisíc lidí a elektronický občanský průkaz 1,8 milionu, ale o tom, že účet má 5,5 milionu lidí. Každý, kdo má internetové bankovnictví, bude mít možnost se stejnými přihlašovacími údaji používat Portál občana. Na jeho úvodní stránce přibude třetí možnost − bankovní identita. Každý si bude moci vybrat z nabídky banku, jejímž je klientem, zadat přihlašovací údaje a vstoupit na portál.

Co všechno dnes Portál občana umí?

Máte dvě možnosti − buď posíláte podání na úřady, anebo si můžete zobrazovat statická data. Například stav bodového konta řidiče, informace z živnostenského rejstříku, jaké vlastníte nemovitosti a podobně. V portálu si můžete nastavit i notifikace. Když se vám bude blížit vypršení platnosti občanky, systém pošle upo­zornění. Další věci jako daňové přiznání lze posílat přes datovou schránku. Věděl jste, že už dnes můžete přes datovou schránku poslat svému dítěti omluvenku do školy?

Nevěděl. A jaké služby jsou dosud nejžádanější?

Bodové konto řidiče byl extrém. Když jsme to spustili, mysleli jsme si, že jde o nějaký DDoS útok (útok pomocí přehlcení portálu požadavky, pozn. red.). Počty přihlášených během chvíle extrémně vyskočily a pak se zase propadly. Každý se podíval, kolik má bodů. Ale tyto statické služby nejsou to hlavní. Chceme lidi rozdělit do různých skupin a těm nabízet služby na míru.

Jak to funguje?

Vezměte si životní cestu každého člověka. Narodí se, jde do školky, do školy, na vysokou, začne pracovat, založí rodinu a narodí se mu děti, zažádá o hypotéku, pak je důchodce, pak nemocný důchodce… To jsou nejčetnější situace v životě člověka, v nichž se nachází téměř každý z nás. Podle těchto situací lidi rozdělíme do skupin a každé skupině nabídneme služby, které může potřebovat. Řekneme jim cíleně: umíme pro vás udělat to, to a to. Vezměte si například řidiče − vedle bodového konta nebude muset kvůli prodloužení platnosti řidičského průkazu na úřad.

To mě čeká zhruba za rok.

Tak do té doby to určitě stihneme.

Datovou schránku mám, vyzkouším. Jak to bude probíhat?

Přijde vám upozornění, že vám končí platnost řidičského průkazu. Vy si ho přes Portál občana prodloužíte a vyberete si, jestli si nový chcete vyzvednout na úřadě, nebo si ho necháte poslat.

Co dalšího chystáte?

Připravujeme i složitější věci. Třeba možnost vyřídit on-line potvrzení od lékaře, že jste způsobilý například k řízení auta nebo k nějaké práci. To je složitější případ, budeme to dopracovávat. Ale nejprve se chceme zaměřit na základní situace, které pokryjí potřeby 80 procent populace. A jak jsem říkal, tyto standardní služby budeme dělat segmentovaně podle různých skupin lidí.

Jestli to dobře chápu, například svobodná matka se přihlásí na Portál občana, systém to podle údajů, které o ní úřady mají, pozná a podle toho jí nabídne služby, které by ve vztahu k úřadům mohla potřebovat?

Ona si tuto možnost sama zvolí. Klikne ve výběru na tlačítko "svobodná matka", například.

Proč, když úřady tyto informace už mají a mohou ji "identifikovat" podle identity?

Úřady tyto informace mají, to je pravda. Ale nejsem si moc jistý, jestli by lidé chtěli, aby jim Portál občana takovou "identifikaci" nabízel.

Protože by to brali jako Velkého bratra?

To je na delší debatu. Nicméně jiná věc je, že by stát měl být aktivní. Stát například ví, že se mi narodilo dítě, a ne že já budu podávat žádost o přídavky, ale stát mi je nabídne.

Takže když se mi například narodí dítě, stát by mi měl poslat e-mail, že mám nárok třeba na daňovou slevu?

Ano. Mělo by to být otočené − já nedávám žádost, ale stát ví, že se tato událost stala, a ví, jaká mám práva a povinnosti. A na ty mě upozorní. Na to myslí zákon o právu na digitální službu. Chceme do roka popsat všechny služby, které stát poskytuje, a mít je všechny on-line. Tedy ty, u nichž to půjde. Nikdy asi nebude možné třeba uzavřít manželství nebo se rozvést přes internet. Nebo prodat nemovitost. Ale že se bude rozvádět přes internet, to na druhou stranu asi ani nikdo neočekává. U řady dalších věcí ale není důvod, aby nebyly on-line.

Když banky přecházely na internetové bankovnictví, motivovaly klienty třeba tím, že zdražily služby na přepážkách. Plánujete motivaci pro využívání eGovernmentu?

Chceme pozitivní motivaci, bude tam sleva.

Například?

Například nižší poplatky. Třeba výpis z rejstříku trestů je v portálu úplně zadarmo, zatímco na Czech Pointu nebo úřadě zaplatíte 40 korun. Takových příkladů je více, lidi by to mělo motivovat.

Kde se ale o této možnosti ušetřit peníze i čas dozvědí? Řeknou jim to úředníci na Czech Pointu?

To zatím nefunguje. Ale když si vezmeme vaši paralelu z banky − než začalo fungovat internetové bankovnictví, přišel jsem do banky, řekl jsem, že chci převést peníze, a administrativu vyřídila paní na přepážce. Pak přišlo internetové bankovnictví a v bance mě začali nutit, abych si všechny doklady vyplnil sám, což mě už štvalo. Takže jsem to vyplnil, odevzdal papír a paní mi s úsměvem řekla, že to mohu udělat sám z pohodlí domova přes internet. Byl bych rád, abychom se dopracovali do stejného stavu. Přijdete k Czech Pointu a řeknete, že chcete výpis z rejstříku trestů. A oni se vás zeptají, jestli máte národní identitu, a pokud ne, budete si ji moci založit rovnou tam. A také vám dají návod, co a jak můžete udělat on-line. S tím samozřejmě souvisí edukace lidí, kteří na Czech Pointech pracují.

Jaká je vaše představa cílového stavu eGovernmentu? Co všechno by měl umět? Jistě to je běh na dlouhou trať...

Na pět let.

A za pět let bude vypadat jak?

Všechny úřední agendy budou on-line, budete přes Portál občana řešit životní události, a ne služby. A také − kde to bude možné − budeme nabízet u formulářů předvyplněné údaje. Třeba u daní.

Očekáváte, že předvyplněné daňové přiznání, které určitě spoustě lidí ušetří starosti, by mohlo být tím zlomovým bodem? Že zvedne zájem o eGovernment?

Bude to určitě velké zjednodušení. Zkušenosti ze zahraničí sice říkají, že lidé si i tak předvyplněné údaje v daňovém přiznání kontrolují, ale zároveň že 80 až 90 procent lidí potvrzuje, že údaje vyplněné finančním úřadem byly správné. Takže to bude velké lákadlo − nebudu muset dělat daňové přiznání sám, nebudu potřebovat účetního.

Jako vládní zmocněnec nemáte vlastní ministerstvo. Není to ve spolupráci s ostatními resorty nevýhoda? Máte na ně dostatečné "páky"? Protože digitalizace se týká všech.

Řídím Radu vlády pro informační společnost a v ní zasedají náměstci odpovědní za IT, jmenovali jsme digitální zmocněnce na jednotlivých úřadech a je z toho i usnesení vlády. Takže kooperujeme hodně. Dnes máme systém, kde sledujeme veškeré úkoly, záměry a jejich implementaci. Nemám pocit, že by někdo ignoroval, co se tam řekne.

Takže nenarážíte na odpor úředníků? Známe ze seriálu Jistě, pane ministře, jak se úředníci umějí bránit změnám. Navíc když budou znamenat, že jich nebude potřeba tolik.

Je velmi složité tyto změny ignorovat, protože jsou navíc součástí velké vládní strategie Country For The Future.

Jinak řečeno, je to i priorita premiéra.

Každý měsíc sedíme na Radě vlády pro vědu, výzkum a inovace, mluvíme o tom, co se dělá. Je to ohromná priorita. Dnes už není otázka, jestli něco udělat, nebo ne, ale co jsme udělali, co se děje a co uděláme dál.

Mimochodem, jak se vám spolupracuje s Andrejem Babišem? Je o něm známo, že není úplně "digitální" člověk. Nechává směrování na vás, nebo sám přichází s nápady, co udělat?

Spolupracuje se mi dobře. Je hodně náročný, to se o něm ví, a vyžaduje, aby se postupovalo kupředu. Nespokojí se s tím − a to se nespokojím ani já −, aby někdo řekl, že něco nejde, že něco nemůžeme. Pořád se ptá, pořád chce vědět, je vidět, že je to jeho priorita. Chodí také na konference na toto téma, aby všichni vnímali, že je to důležité. Nedává od toho ruce pryč, naopak.

Ptal jsem se i kvůli tomu, že veřejnost nedávno pobavila informace, jak Andrej Babiš při návštěvě Microsoftu "objevil" program pro volání přes internet Skype. I svým papírovým stolním kalendářem, který neustále nosí u sebe, je proslulý.

Ale počkejte. Andrej Babiš samozřejmě o Skypu věděl. Viděl jsem ty reakce, že premiér objevil Skype, co pak prý může vědět o digitalizaci. Ale tak to není. On jen zkoumal možnosti využití Skypu v rámci českého předsednictví EU − že by se daly některé akce pořádat formou telekonferencí, aby se tolik necestovalo. A co se týče kalendáře, ano, má papírový kalendář, ale funguje mu to. Nestalo se, že by nepřišel na schůzku.

Další téma, kde se premiér často zaštiťuje vaším jménem, jsou datové tarify. Je pravda, že došlo k určitému pokroku a operátoři začali nabízet i neomezené datové tarify, ale ceny jsou ještě pořád hodně vysoké. Mimochodem, četl jsem, že vy sám máte tarif velmi výhodný.

Mám pracovní, ten je úplně za hubičku − za 200 korun měsíčně − a jsou v něm neomezená data, SMS i hovory. Jen volání do zahraničí je drahé. Je to díky rámcové smlouvě ještě z dob ministra financí Babiše. Můj soukromý tarif, který mám asi šest let, je za pětistovku a je tam neomezené volání, neomezené SMS, tisíc minut volání do EU a čtyři gigabajty dat. To je super tarif i na dnešní dobu.

Ten jste ale určitě nenašel v oficiálních cenících operátorů.

Ne, prostě jsem to tehdy řešil s operátorem.

Ne každý má ale nervy licitovat o tarifu jako na tureckém bazaru.

Je to nesprávné. Zaměřujeme se na to, aby vznikla i dobrá transparentní nabídka. A aby byla vidět, abychom nemuseli licitovat. I operátoři o tom mluví − v Česku existuje spousta neveřejných nabídek. Trh se tak vyvinul kvůli tomu, že lidé se chodili doptávat, a operátoři proto nepotřebovali slevit z ceníkových cen. Kdo si to vybojoval, ten dobrý tarif má, kdo ne, platí víc. Na druhou stranu spousta lidí volá za firemní tarify, a to včetně rodinných příslušníků. Je pravda, že trh je v nerovnováze. Korporátní klienti platí méně a ceny na retailovém trhu jsou mnohem vyšší.

Jinými slovy, operátoři dávají dobré nabídky firmám a hojí se na běžných lidech.

Ano. Proto dnes řešíme jednak aukci kmitočtů pro dalšího operátora a jednak zákon o elektronických komunikacích.

Ten zákon urychluje přechod mezi operátory. Bude to ale ke zlevnění stačit?

Vezměte si, jak se takový lepší tarif vyjednává. Já jsem přišel za operátorem, řekl jsem, že mám od konkurence lepší nabídku a že chci skončit. A on mi odpověděl: Ukaž, jakou máš nabídku, nikam nechoď, my ti ji dáme taky. Každý zůstal, protože dostal slevu. Nebo většina lidí. Nový zákon umožní, že když přijdu za novým operátorem, on mi dá nabídku a já ji přijmu, tak za mě všechno ohledně přechodu vyřídí. To znamená, že nemusím vůbec za stávajícím operátorem a on přichází o možnost se mnou smlouvat a nabídku mi vylepšit.

Čili se o vašem odchodu dozví, až ho osloví konkurence, že vás převádí k sobě?

Ano. A proto si myslíme, že operátor bude o zákazníky daleko více pečovat, protože nebude mít možnost lepší nabídkou zabránit jejich odchodu. Nebude mě moci přesvědčovat, abych neodcházel. No a pak už to bude na zákaznících, jestli toho budou umět využít. Přechod mezi operátory navíc usnadní zrušení pokut za předčasné ukončení smlouvy.

Kdy se to projeví v praxi?

Od prvního dubna příštího roku.

Nabídku tarifů by údajně mohl zlepšit i vstup čtvrtého operátora na český trh. Kdy přijde?

To je záludná otázka. Já nevím, jestli přijde. My jen řešíme podmínky aukce, aby byly atraktivní. Jestli bude o český trh zájem, to se ukáže.

Taky je otázka, jestli nový operátor skutečně s cenami pohne, nebo jestli si neřekne: tady jsou tak krásně vysoké ceny, proč toho nevyužít?

Když zainvestujete, potřebujete nalákat nové zákazníky. Je to otázka na každého potenciálního zájemce.

Když přicházel třetí operátor Oskar, taky se slibovalo snížení cen. Sice nejprve relativně dobré nabídky měl, postupně se ale srovnal s konkurencí a dnes už jeho následovník Vodafone nijak nevyčnívá. Nemůže to dopadnout stejně?

To neumí nikdo z nás říct. Ale děláme spoustu opatření, aby to trh reflektoval, aby se to odrazilo na nabídce koncovým spotřebitelům.

Vladimír Dzurilla (36)

Vystudoval Slovenskou technickou univerzitu v Bratislavě, studoval také v Nizozemsku a Británii. Po studiích pracoval ve firmě Accenture jako konzultant implementace IT systémů. Působil také jako poradce na Generálním finančním ředitelství a na ministerstvu financí. Od roku 2016 šéfuje státnímu podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb. Od února 2018 je vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci.


Zdroj: ekonom.ihned.cz

Reklama

Potřebujete poradit s EDI řešením pro vaši firmu?