Největší obchodní řetězec v Česku tvoří vietnamské večerky. K jejich regulaci vzniká novela

Vietnamská večerka
 17. 10. 2019

Vietnamské večerky a další malé prodejny tvoří společně neformální potravinový maloobchodní řetězec, který je největší v Česku, a podle odhadů Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR ovládá až pětinu trhu, jak uvedl v rozhovoru pro ČTK prezident svazu Tomáš Prouza. Novela zákona o významné tržní síle by nově měla tyto aliance obchodníků hodnotit jako významnou tržní sílu, a proto by na ně mohla být aplikována stejná pravidla, jako na ostatní velké obchodní řetězce.

Podle Prouzy nejde jen o vietnamské večerky, ale i prodejny COOP, které vietnamští obchodníci provozují jako franšízanti, nebo prostory, které převzali po krachu menších obchodů. "Tím, že se to navenek tváří jako nezávislé jednotky s vlastním IČO, tak to nikdo neřeší," uvedl Prouza. Jako aliance obchodníků by se podle něj mohly podle připravované legislativy hodnotit takové obchody, které by měly stejného velkoobchodního dodavatele nebo by používaly stejný informační systém. "Tam to už bude na odvaze a schopnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prokázat tyto neformální vazby," doplnil prezident svazu.

Inspektoři podle něj řeší problémy ve zmíněných večerkách s menší oblibou než ve velkých řetězcích, které fungují dlouho s jasnou obchodní značkou a právní podobou. "Pozorujeme to u běžných kontrol, kdy inspekce říkají, že k Vietnamcům vlastně chodit nechtějí. Jsou tam tři provozovatelé a nevíme s kým zahájit správní řízení. Kdybychom někomu něco uložili, tak se to nechá zkrachovat a do tří měsíců tam budou s novým IČO, ale stejným statutárním zástupcem," uvedl Prouza. Pokutu tak podle něj spíš dostanou běžné řetězce.

Pokud by podle Prouzy měly vznikat problémy na odvodu daně, nemělo by být problémem ministerstva financí porovnat odvody v rámci elektronické evidence tržeb obchodu, který na místě fungoval před nástupem zástupců tohoto "řetězce", se současnými tržbami, přičemž jde o stejné prostory a nejspíš delší prodejní dobu. "Záleží na ministerstvu financí, aby mělo odvahu to udělat," uzavřel.

Tři čtvrtiny tuzemského trhu podle svazu zabírá 11 řetězců. Největší je Kaufland, který ve finančním roce 2017/2018 zvýšil zisk před zdaněním o 56 procent na 3,08 miliardy korun a jeho tržby stouply o procento na 57,6 miliardy korun.


Slevové akce u velkých řetězců skončí, navrhuje novela

Ministerstvo zemědělství v chystané novele zákona dále navrhuje, aby velké obchodní řetězce už nemohly pořádat slevové akce na vybrané zboží. Novela tím zásadně ovlivní nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, které jsou na slevách závislé, například penzisty, řekl dále Prouza. Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý označil toto Prouzovo tvrzení za lživé, omezení podle něj nebude mít dopad na slevy pro spotřebitele.

Změna by se dotkla obchodníků s tržbami nad pět miliard korun, to znamená osmi zahraničních obchodních řetězců, jako jsou třeba Kaufland, Lidl, Albert, Tesco nebo prodejny COOP. "Slevy jsou přitom důležitým nástrojem v boji o klienty na velmi konkurenčním trhu," upozornil Prouza. Zatímco v Německu, Rakousko či Velké Británii drží 75 procent trhu čtyři řetězce, v ČR je podle Prouzy trh rozdrobenější a na dosažení tohoto tržního podílu by se muselo spojit 11 řetězců.

"Návrh novely zákona o významné tržní síle nijak neomezuje slevové akce vůči konečnému spotřebiteli. Informace prezidenta Tomáše Prouzy je lživá. Zákon řeší vztah mezi odběratelem a dodavatelem, nikoli vůči konečnému spotřebiteli," řekl mluvčí ministerstva zemědělství.

Doplnil, že podle nového ustanovení ohledně prodejních akcí bude muset být mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem písemná smlouva. "Musí obsahovat kupní cenu, množství potravin, které bude do této akce zahrnuto, a dobu jejích trvání," dodal. V samotné novele se ale píše, že za zneužití významné tržní síly bude nově považované sjednávání nebo uplatňování náhrady nákladů na slevy na potraviny v akcích.

Zákon by měl začít platit v roce 2021, tedy v době, kdy se podle Prouzy předpokládá, že česká ekonomika začne stagnovat. "Lidé začnou mít problém s penězi. Ve chvíli, kdy to pro ně bude nejhorší, tak by se jim zdražily potraviny? To je přece politická sebevražda," uvedl.

Svaz dal k zákonu zhruba 18 stran připomínek, samotná norma má pět stran. Svaz souhlasí s tím, že by se slevovým akcím měla nastavit nová pravidla, ale mělo by k tomu podle něj dojít na základě společné odborné diskuse a hlavně postupně. V Česku jsou páté nejlevnější potraviny v Evropě, ve slevách se loni prodalo v ČR podle společnosti Nielsen až 56 procent rychloobrátkového zboží.

Slevy na zboží vznikají po dohodě mezi výrobci a obchodem a marže se snižuje na obou stranách, jak u obchodu, tak u dodavatele výměnou za větší prodaný objem. Podle návrhu zákona budou mít ale řetězce zakázáno dohodnout i takzvanou množstevní slevu nebo si objednat rozvoz svých výrobků na prodejny. Podle Prouzy princip množstevních slev funguje od prvobytně pospolné společnosti. "Tisíce let platí jednoduchý zákon ekonomiky – pokud ode mne někdo koupí víc, dám mu slevu. Ovšem české ministerstvo zemědělství chce vstoupit do učebnic ekonomie," řekl.

Novela zákona navazuje na evropskou směrnicí, která mimo jiné definuje zakázané takzvané černé a šedé praktiky. Jde třeba o případy, kdy se obchodník a dodavatel ve smlouvě dohodnou, že společně zaplatí reklamu na nové jogurty. Novela ale navrhuje všechny tyto druhy spolupráce zakázat včetně toho, aby se obchodníci a potravináři dělili o náklady na marketing a reklamu.

Podle Prouzy se tak MZe snaží chránit české výrobce potravin, kteří neumí bojovat s modernější konkurencí, a zákazem spolupráce chce omezit uvádění nových alternativních značek na trh.

Prouza rovněž dodal, že návrh zákona neobsahuje analýzu dopadů, přitom norma zásadně zasáhne do podnikatelského prostředí. Pokud by prošla, museli by odběratelé a dodavatelé předělat miliony smluv, což by je vyšlo na stovky milionů korun, doplnil šéf svazu.


Novela umožní dovoz potravin určených pro západní trhy

Za klad novely zákona o významné tržní síle označil Prouza to, že umožní prodej českým obchodníkům zboží, které je určeno pro západní trhy. Dříve to podle něj v některých případech nadnárodní výrobci neumožňovali. Mělo by se tak zabránit jednomu z problémů, který se odhalil při řešení tzv. dvojí kvality potravin.

Podle svazu tkví hlavní problém v tom, že západní potravinářské koncerny nepovolí českým obchodníkům koupit kvalitnější zboží pro západní trhy. "Jde o to, aby obchod dostal právo nakoupit německou nebo španělskou verzi. A dneska potravinářské koncerny tomu brání, když to někdo z obchodníků zkusil, tak mu bylo jasně řečeno, že musí nakoupit variantu pro český trh. A kdyby zkusil přivézt třeba tu německou, tak mu přestanou dodávat všechno z jejich sortimentu," uvedl již dříve Prouza.

To novela odstraňuje. "Je zakázáno bránit odběrateli dodání na trh ČR u potravin, které jsou určeny k prodeji v jiném členském státu EU. Zavedením této právní formulace dojde k umožnění nákupu a dodání potravin, které jsou určeny pro jiné trhy v EU. Jedná se o odstranění dvojí kvality produktu tzv. teritorialitu. V praxi jsou časté případy, kdy odběrateli není umožněno nakoupit produkt, který je určen pro jiný trh v rámci EU. Jedná se z pravidla o produkty s kvalitnějším složením prodávané v obdobném balení," uvádí v důvodové zprávě ministerstvo.

Typickým příkladem jsou podle něj potraviny s odlišným množstvím kakaa nebo různým poměrem masa. "Většinou jsou tyto kvalitnější výrobky nabízeny na západních trzích. Dodavatel toto odůvodní například tím, že lidé v dané zemi jsou zvyklí na jinou chuť těchto potravin," dodalo ministerstvo.

Návrh je podle Prouzy dobrý, svaz mimo jiné na tuto problematiku při jednáních o dvojí kvalitě upozorňoval. Prezidentovi ale vadí sankce pro prodejce, pokud se přijde na to, že nabízí stejně označený výrobek s jiným složením, než je uváděný v jiném členském státě. Pokutu by podle něj měl dostat výrobce. "Představte si, že Jednota v Kaplicích dostane pokutu za to, že má druhou variantu coca coly než se prodává ve Španělsku. Přece výrobce ví, kolik to má variant a jaké mají obaly," dodal.

Novelu zákona o potravinách, která tuto sankci přináší, projednala s kladným stanoviskem v květnu vláda. Tato v budoucnu zakázaná praxe bude považována za nekalou obchodní praktiku. Mohla by za ni být pokuta až 50 milionů korun.

Zdroj: ihned.cz

Reklama

Potřebujete poradit s EDI řešením pro vaši firmu?